Velikonoce v Chorvatsku

Velikonoce mohou být ideální dobou na návštěvu Chorvatska, obzvláště protože je to období mimo hlavní sezónu a není zde ještě tolik turistů jako v létě a jarní počasí příjemné teploty a příroda se právě probouzí a všechno je v květu; také máte možnost poučit se o některých velikonočních tradicích v Chorvatsku.

Pokud se vám podaří být o velikonočních prázdninách v Záhřebu, rozhodně nebudete zklamaní, je zde mnoho co dělat a vidět. Nejprve, můžete si zajít na výstavu obrovských ručně malovaných kraslic, které jsou ukázkou chorvatského naivního umění; výstava kraslic se koná před katedrálou na Kaptolu. Záhřebská zoologická zahrada také pořádá zajímavou akci a to velikonoční snídani pro živočichy, kteří se živí vejci; na Velikonoční pondělí tito živočichové dostanou vejce, buď pravá nebo papírová vejce s jídlem uvnitř. Tradičně se také konají velikonoční trhy na Jelačićově náměstí; je zde celá řada malých domků a stánků s velikonočním zbožím (dekorace, suvenýry, speciality). Zde se můžete podívat, jak se do a ze Záhřebu dostat autobusem.

Pokud míříte k pobřeží, možná se budete chtít jet podívat do Opatije. Opatija je již po mnoho let jednou z hlavních turistických destinací v Chorvatsku, obzvláště co se týče kongresového turismu. Díky turistickému ruchu má dnes Opatija kromě cenných architektonických památek i dobře udržované městské parky a zelené plochy; nejznámější je park u vily Angiolina poblíž slavného Lungomare. O Velikonocích se v parku koná velikonoční snídaně a velký lov na velikonoční vajíčka – v parku je ukryto velké množství čokoládových vajíček a návštěvníci je usilovně hledají. Na velikonoční pondělí mají milovníci starých aut možnost navštívit výstavu veteránů. Autobusová spojení z a do Opatije jsou dostupná zde.

Dále na jih se na velikonoční pondělí koná Festival Žudije. Takzvaní žudije jsou strážci Kristova hrobu. Tato tradice se rozšířila povětšinou v Dalmácii a dalmatském vnitrozemí a datuje se do 19. století ve městě Metković. Žudije je 12 strážců spolu s velitelem a jsou tradičně oblečeni do oděvu římských vojáků; mimo to mohou také obléci tradiční kroje podle místa svého původu. Nejznámějšími žudije jsou ti z Vodice, kteří organizují celý festival žudije.

Ostrov Hvar je proslulý svým 22 kilometrů dlouhým procesím Za križen (přeloženo jako Za křížem). Procesí se zde koná již po pět století; procesí se zúčastňuje následující vesnice: Jelsa, Pitve, Vrisnik, Svirče, Vrbanj a Vrboska. Procesí začíná na Zelený čtvrtek a končí ráno da Velký pátek. Jednotlivá procesí se musí pohybovat po ostrově ve směru hodinových ručiček, tak aby se jednotlivé kříže nikdy během procesí nepotkaly, podle pověry to nosí smůlu. Tato procesí Za Križen byla v roce 2009 zapsána na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO.

Některé velikonoční zvyky v Chorvatsku

Na Květnou neděli, poslední neděli před Velikonocemi, se tradičně nosí k požehnání olivové větvičky. Nicméně, podle tradice se přinášely i palmové listy. Proto se kroniky města Splitu zmiňují o tom, že dříve rostla ve městě jen jediná palma v soukromých zahradách, lidé se zde shromažďovali, aby získali právě palmový list.  

V dnešní době lidé přinášejí větvičky olivovníku; na ostrově Korčula a v Šibeniku je splétají a na Istrii z nich pletou věnce s křížem.

Na Květnou neděli je také tradicí si ráno umýt obličej vodou, do které byly večer předem vloženy okvětní lístky různých květin.

Jednou z nejznámějších tradic je pak malování kraslic; existuje mnoho různých technik, které závisí na krajových zvyklostech. V dnešní době se lidé spoléhají spíše na barvy z obchodu, ale dříve, když tyto nebyly dostupné, používali k barvení kraslic různá přírodní barviva, například slupky cibule, listy špenátu nebo červenou řepu. K vejcím se vztahuje i tradice ťukání na vejce; na Velikonoční pondělí si každý člen rodiny vybere vajíčko a začne s ťukáním; komu vejce nepraskne se stává vítězem.

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *